Prázdninové novinky
Prázdnin si teď s psiskama užíváme plnými doušky :-) Když to vezmu popořadě:
2. - 11. července jsme byly s holkama na agility táboře v Pohořanech. Trénovala nás, jak už je na táborech pořádaných Kiricanem zvykem, parádní trenérka Hela Potfajová. Běhalo se na fotbalovém hřišti, počasí nám vyšlo, hlady jsme ani omylem netrpěli, sranda byla, takže supér :-) Hela, ačkoli měla v bříšku sedmiměsíčního caparta, měla energie za dva a honila nás, jak nadmuté kozy (na ranní půlhodinové kondičky se těžko zapomíná :-)). Tréninky s Helou byly pro mě a pro Simbu myslím hoodně užitečné. Vysvětlila mi, jak na problémy s odložením, nepouštěním hračky a hlavně si už začínám uvědomovat, že se Simbou někdy běhám jako s Betynkou a je potřeba to změnit. Taky jsme začali trénovat sbíhané áčko na retardéry, na táboře šlo všechno jako po másle, ale jak jsme to potom zkusili po 3 týdnech doma na cvičáku, tak děs a hrůza, ale za pár tréninků si Simba zase srovnala krok a snad už se zase budeme posouvat dál :-) Z letošního tábora máme ale i pár nepříjemných zážitků. Ke konci tábora na Betynku vletěly dvě fenky a Betynka skončila s pohmožděným ramenem a dírou v tlapce se třemi stehy. Rána jí ze začátku hnisala, ale po podání antibiotik se zlepšila a za 14 dní měla pacenu zase v pořádku. A Simba, aby v tom Bebinu nenechala, začala zvracet a měla krvavý průjem, což mě teda trochu vyděsilo, ale díky Heliné péči a podpůrné terapii z toho vyšla bez antibiotik a nějakých větších zásahů v podobě kapaček apod. Tož co dodat. Velké díky Hele za vyléčení obou našich holek!
Doma jsme se dlouho neohřáli a 17. července jsme odjeli na dovču do Chorvatska. Bebinka je mazák, k móřu jela už po třetí a věděla, co ji čeká. Zato Simbína neměla ani páru :-) S cestou problém nebyl, holky jsou zvyklé jezdit autem a i když byla cesta tentokrát trochu delší, nedělalo jim to nejmenší problém. Ubytování bylo bez chybičky a pláže, moře a hory taky. Simbina reakce, když uviděla moře, byla lehce předvídatelná. Chytla amok a za každou cenu se tam snažila dostat a kdybychom ji násilím nevytáhli, zůstala by tam dodnes :-) První dva dny psychotila, protože všude kolem ní byla voda, spousta lidí házících do vody kamínky a do toho cizí prostředí... Potom byla tak unavená, že celé dopoledne strávila odpočinkem na pokoji a odpoledne začalo všechno na novo, akorát už se dala trochu ukočírovat :-) S mamkou jsme se shodly, že možná trpí nějakým syndromem hyperaktivního dítěte v psím podání, no těžko říct. Betynka si dovču užívala po svém, obvykle si 2x-3x denně zaplavala a potom střídala vyhřívání na sluníčku s ochlazováním ve stínu. Zato Simba strávila celou dobu, co byla na volno naložená ve vodě a číhala, jestli se někdo nesmiluje a nehodí jí klacek. Stejně jako minulé dva roky jsme i tento rok chodili po místních horách. Jenom na dva výlety jsme nemohli vzít pesany, protože se to prý na horách, které jsme přecházeli, hemžilo zmijemi (my jsme ale žádnou nepotkali). No dovča byla perfektní, snad nebyla poslední :-) Fotky
Srpen už trávíme spíš doma, hlavně kvůli mé autoškole. Ale holky mají prázdninový zápřah, takže využívají každé volné chvilky ke spánku :-) Do konce srpna plánujeme ještě strávit 2 dny na intenzivce u Martiny Konečné v Krumvíři a hlavně nemyslet na to, jak se nám to krátí :-)