Jak to všechno začalo

   Betynka je mým prvním pejskem. Přivezli jsme si ji domů po mém několikaletém škemrání v srpnu 2003, mně bylo tenkrát necelých deset let a o pejskách jsem (krom pár přelouskaných knížek) nevěděla skoro nic. Během několika dní se u nás Betynka rozkoukala a začala ,,raráškovatět''. Venčení a výchovy se nejprve ujala hlavně maminka, já jsem zastávala funkci krmící a hrací. Ale po pár týdnech a pár absolvovaných procházkách jsem zjistila, že mě baví starat se o Betynku se vším všudy. A tak se venčení nejdříve mezi nás ,,spravedlivě'' rozdělilo - maminka měla ranní procházky a já ty odpolední. Nelehko se mi potom maminku přesvědčovalo, aby mě nechala s Betynkou chodit i ráno, ale nakonec jsme se nějak porovnaly a veškerá péče o tehdá ještě psí miminko připadla konečně na mě. A tak se ze mě stal psí nadšenec, milovník a do jisté míry i závislák.

   Když na Betynku začala lézt puberta, rozhodli jsme se, že by bylo lepší si ohledně její výchovy nechat poradit od někoho zkušeného. Klasický cvičák pro sportovní kynologii nám příliš do oka nepadl, a tak jsme zapátrali dál a narazili na nějaké agility. Co to asi je? Na internetu povídali, že cvičení pro pejsky všech ras. Výborně! Naše první návštěva cvičáku mi sice o agility nic neřekla (byl leden, všude plno sněhu a překážky se nevytáhly), zato jsem se seznámila s úžasnou osůbkou, kterou mám ráda dodnes. Zimu jsme nějak přečkaly se skokovými překážkami a tunelem a na jaře už jsem poznala pravé kouzlo agility. Agility je krásný sport, který mě zasvětil do tajů kynologie a v neposlední řadě jsem ,,u parkuru'' poznala spoustu svých skvělých přátel.

   Kromě agility jsem s Betynkou vyzkoušela také dogfrisbee, kterému se věnujeme rekreačně dodnes, a dogdancing, který je pro nás rovněž rekreačním sportem. Nepostradatelnou součástí mého i Betynčiného života jsou pravidelné procházky po lesích. Postupem času se doba strávená na procházkách prodlužovala a prodlužovala, až jsme skončily na 2,5 hodinách denně. Na procházky a výlety chodíme nejen kvůli budování fyzické kondice, která je pro každého psa (zvláště sportujícího psa) důležitá, ale hlavně proto, že nás to obě prostě baví.

   Od 10. srpna se o zábavu u nás doma stará a flatice Simba :-)