Jaká je?
Betynka je naše beruška. Je to hodná, klidná a pohodová fenka, se kterou jsem vyrůstala, dospívala a která mě toho spoustu naučila :-) Je to super rodinný pes, pohodářka a mazel, který si od rodiny nechá všechno líbit. Miluje malé děti, ale k cizím lidem je trochu odtažitá, nestojí o kontakt s nimi (hlazení na procházce apod.), ale v podstatě s nikým nemá problém a to nechtěné pohlazení od kolemjdoucích vždycky nějak přetrpí.
Asi od jejích sedmi let se z ní stala taková psí vychovatelka. Pokud se k nám na procházce blíží cizí pes a vypadá, že po našich holkách vyjede, Betynka je schopná ho během pár sekund hodit do klidu a pes se pak s radostí přivítá i se Simbou a utíká zase pryč - Betynka totiž podle mě parádně ovládá konejšivé signály. Taky si podle sebe vychovala Simbu: naučila ji lovit kočky a štěkat a vyvádět jako šílená, když jsou poblíž (za to jsem Betynce obzvlášť vděčná), taky nějakým záhadným způsobem docílila toho, aby jí Simba neohrožovala klacky (nebo malými stromky), které ráda nosí na procházce a s ještě větší radostí podráží všem lidem okolo nohy, a díky Betynce Simba jí ovoce a zeleninu (z čisté žárlivosti, aby snad Betynka neměla víc jídla než ona).
Betynka se dokáže rozparádit, když jí házím balonek, přetahujeme se nebo když na cvičáku běhá agility (ač to tak kolikrát nevypadá). Nejvíc jí ale baví učení nových triků s klikrem i opakování těch starých. Je chytrá jako opice. Jedinou slabinkou našeho tréninku je, že byla od mala učená starou školou - sedni jsem ji učila přitlačením na zadek, všechno ostatní naváděním - takže neumí tolik zapojit mozeček jako pes naklikaný od štěněte. Ale Betynka to všechno dohání svou nadprůměrnou inteligencí.
Jako každý, má i Betynka svoje vrtochy. Jedním z nich je fakt, že je to popelnice hadra. Když venku najde jakýkoli drobek, plesnivou sváču nebo třeba jenom ohryzek od jablka, hned to v ní zmizí a nedá se odvolat ani kdyby před ní člověk mával flákotou. Jednu dobu kvůli tomu nosila ve městě košík, když byla na volno, ale stejně to vždycky dopadlo tak, že do té dobrotky mlátila košíkem tak dlouho, dokud ji do sebe nějak nedostala nebo ji někdo neodtáhl, takže tohle jsme už vzdali :-) No a taky je to prasečí princezna, protože sice nestoupne do kaluže ani do bláta, ale jakmile ucítí zdechlinu, ve vteřině má její vůni po celém těle a půlku zdechliny v sobě.
Když byla mladší, měla hodně ráda vodu. Nebyla to sice taková vodní krysa, jako je Simba, ale ráda si zaplavala a aportovala z vody. Tento rok už ale plavat přestala. Vodu sice pořád ráda má, protože když je jí horko, tak udělá pár temp dobrovolně, ale když jsme ve vodě my, tak už neplave s námi a do aportování už se taky nehrne. Je to sice škoda, na druhou stranu ale věřím, že ví, co dělá a možná už cítí, že na to nemá věk - ve vodě blbnou přece jenom nevyzrálá štěňata a Betynka už je dáma v letech :-)
Bebinka je na svůj věk a na to, v jakém stavu má klouby, pořád naší aktivní společnicí. Zvládá všechny túry, dovolené i pravidelné agility tréninky. Na procházkách už pravda tolik nelítá, spíš se drží u mě (pokud nevidí zvířátko) a občas v kopcích nestíhá, ale stále ji to baví a je šťastná, když je venku. Je taky hrozně roztomilá a moc dobře to o sobě ví a zneužívá toho, liška podšitá :-)
No kdo by Betynku nemiloval?
Autorem fotky z agility je Jan Pilař (galerijan.webnode.cz).
Autoři fotek ve fotogalerii vpravo: Markéta Malinčíková, Wami.
